Refrakční vady

Myopie (Krátkozrakost)

Krátkozrakost je běžná zraková vada, jejíž výskyt je stálke častější. Tato refrakční vada vzniká, pokud se rovnoběžné paprsky přicházející k oku nelámou na sítnici, ale před sítnici. Proto lidé s myopií vidí jasně do blízka, ale mají problém vidět vzdálené předměty.

Myopie je zpravidla vadou osovou, kdy předozadní délka oka je větší než u emetropa (člověk bez refrakční vady). Existuje i myopie podmíněná zvýšeným zakřivením ploch (větší lomivostí) nebo zvýšeným indexem lomu optických prostředí, pak je to vada křivková nebo indexová. Vada vzniká nejčastěji ve školním věku a zvětšuje se v průběhu dospívání. Příčinou vzniku myopie bývá často dědičnost, ale i nadměrná práce do blízka, zejména při nedostatečném osvětlení, myopie také vzniká při některých onemocněních, jako je např. cukrovka.

Myopii korigujeme brýlemi nebo kontaktními čočkami, ke korekci se používají konkávní, nebo-li minusové čočky (rozptylky). Aby váš pohled na svět byl co možná nejlepší nechávejte si své oči pravidelně vyšetřit optometristou.

Hypermetropie (Dalekozrakost)

Dalekozrakost je refrakční vada, kdy se rovnoběžné paprsky přicházející k oku po průchodu optickým prostředím sbíhají za sítnici.

Hypermetropie bývá nejčastěji vadou osovou (předozadní délka oka je menší), ale může také docházet k nedostatečnému zakřivení některého z lomivých prostředí, zejména rohovky, pak se jedná o hypermetropii křivkovou. Existuje i hypermetropie indexová, která je většinou způsobena snížením indexu lomu čočky a bývá příčinou fyziologické hypermetropie u starších lidí.

Při narození jsou prakticky všechny oči dalekozraké, protože předozadní délka oka je asi 18 mm a lomivost je normální. Oko postupně roste a jeho růst se zastaví až s ukončením růstu těla okolo 20 roku, hypermetropie se postupně snižuje. Asi 50% lidí zůstane hypermetropem.

Hypermetropie může být skrytá, to znamená, že si ji člověk koriguje sám vlastní akomodací, pokud člověk nemá žádné obtíže, není nutné ji korigovat (malá refrakční vada) nebo zřejmá, tuto vadu si nedokážeme sami vykorigovat vlastním úsilím, pak je nutná korekce brýlemi nebo kontaktními čočkami. Používají se čočky konvexní (spojky), plusové. Jinak se postupuje u hypermetropických dětí, kdy se korigují pouze vysoké vady nebo když dítě šilhá, u starších dětí se koriguje pokud je snížena zraková ostrost nebo astenopické potíže.

Astigmatismus

Astigmatismus je vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo čočky, kdy oko nemá ve všech merediánech stejnou optickou mohutnost a po průchodu paprsků optickým systémem oka se nevytváří jedno ohnisko, ale vetšinou dvě na sebe kolmé úsečky . Vada většinou vzniká již v dětství, a to zpravidla v kombinaci s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Astigmatismus zhoršuje vidění jak do dálky, tak i na blízko. Důsledkem této vady je, že postižený vidí zkresleně a rozmazaně, spíše jakoby se díval do zvlněného zrcadla. I když vidíte docela jasně, bolest hlavy, únava, šilhání a mírná bolest očí nebo jejich podráždění mohou být známkou mírného stupně astigmatismu.

Korekce pravidelného astigmatismu se provádí brýlemi nebo kontaktními čočkami, a to buď kontaktní čočkou sférickou (pokud je astigmatismus nízký) nebo speciální tórickou kontaktní čočkou. Při korekci je nutný individuální přístup, výsledná korekce bývá často kompromisem mezi dobrou zrakovou ostrostí a binokulární snášenlivostí.

Presbyopie (vetchozrakost)

Presbyopie je fyziologický proces, kdy dochází k úbytku akomodace, což znamená úbytek schopnosti oka vidět ostře předměty na různé vzdálenosti. Objevuje se okolo 40 roku, někdy i  dříve, a je následkem tuhnutí čočky v oku a ztráty její elasticity.

Mezi hlavní příznaky presbyopie patří: prodlužující se pracovní vzdálenost, pokles zrakové ostrosti do blízka při nedostatečném osvětlení, neschopnost zaostřit na krátkou vzdálenost, obtíže se během dne zhoršují, při pohledu z blízka do dálky se vidění zamlžuje, k potížím při vidění se později přidávají i bolesti očí a hlavy.

Korekce presbyopie musí být pacientem hodnocena jako příjemná, musí posilovat schopnost oka tak, aby zůstala ještě akomodační rezerva. Rozdíl mezi korekcí do dálky a do blízka nazýváme adicí. Presbyopii korigujeme brýlemi (jednoohniskové, bifokální, multifokální)  nebo kontaktními čočkami (bifokální, multifokální).